...everybody has to have their "fucked-up day" once in a while

3. listopadu 2010 v 22:44 | Ljo C. |  Ljo C.
friends
Děti, děti...
Byste nevěřili, kolik se toho může za jeden den posrat. Ne, dnešek je prostě zlej sen. Už úplně umírám. Radši nepočítat, kolikrát jsem měla dneska na krajíčku a kolikrát pohár doopravdy přetekl. Je to smutný počet. Přiznám se - mám solidní depku. A to jako vážně. Takovou jsem neměla už strašně dlouho. Spolužáci kreténi, učení k zbláznění, fotr je kretén, můj kluk je pablb, kterej neumí utěšit a radši se pohádá, vypadám jako hroch, strašně mě bolí nos ze srážky... a zítra mě čeká ten podělanej tělák, 7 hodin, za bábinkou a do ájiny a pak celý večer se učit 12 A4 dějáku. Fakt ty vole, člověk si říká: "může být vůbec ještě hůř?" A jak mi krásně řekl můj kluk - "vždycky může být hůř, tak buď ráda, že seš ráda." Moc milý a citlivý a tak, že? Ne, děti, dneska jsem fakt totálně mimo. Hrozně mě bolí hlava od pláče... Ah. Musím přiznat, že fakt nejvíc mě tíží On. Samozřejmě. Protože On se postupem času stal v mém životě hlavní postavou, motivem i tématem naráz. Jestli to teda vůbec dává smysl. Ale vy tomu rozumíte. Když mě teď trápí... Za to, že jsem ho vinila z věcí, za který nemůže, jsem se už omluvila. Jenže... mě trochu mrzí, že mě nedokáže utěšit. Že já teď celou dobu u toho počítače bulím jak želva a jediný, co mi je schopnej napsat, je "paráda. fakt bezva." Mno. Přitom by stačilo "no tak, to bude dobrý. na mě se můžeš spolehnout." Jenže toho se já nikdy nedočkám. Ah. Neměla bych si stěžovat a být věčná za to, co mám. Vím, že je úžasnej a milej a hezkej a chytrej a... ALE! Já potřebuju "ochranáře", jestli chápete, co tím myslím... Jen doufám, že se aspoň bude snažit..

Melu nesmysly. A furt mě bolí ten nos.
A palec vzhůru Brnu. (nechce se mi vymýšlet verš, pardon.)
Ljo C.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Angelot :* Angelot :* | Web | 4. listopadu 2010 v 15:15 | Reagovat

Vím že já nejsem on, nic to nemění na tom, že všechno bude dobré a na mě se můžeš spolehnout ♥

Kdyby nebyl takový jaký je, tak ho nemiluješ :)

A depka přejde, věř mi kotě :) To je ta horská dráha, za chvíli tě to vyveze zase nahoru. Jen den blbec, ten máme občas všichni ;)

2 Clarett Clarett | Web | 4. listopadu 2010 v 21:36 | Reagovat

Ách jo. To mě mrzí. Takovej stav jsem měla před dvěma dny - no, bylo to o něco (o hodně) lepší, když se na to teď dívám zpětně, ale tenkrát to bylo jako noční můra. Spolužáci, přestávala jsem si být jistá kamarádkou, tvrdili mi, že se na gympl dělají zkoušky (což by znamenalo, že mám fakt smůlu), čekala mě písemka z fyziky, kterou jsem absolutně nechápala, protože jsem na tu látku chyběla, čekala mě písemka z příroďáku (podobné) a ještě něco. Ale už je to dobrý. Vlastně... já se trochu vybrečím, pustím si něco veselého od Reginy, mrknu na psaní a sním čokoládu a je mi hned líp. :-)

Věřím, že se z toho zase brzo vyhrabeš. Neboj. :) A klidně napiš. ;)

Kdybych měla kluka, taky bych chtěla, aby mě v podobné situaci utěšil a povzbudil a tohle by mě dohánělo k šílenství. Ale... já si zas neumím představit jeho klady, víš... a nemůžu to moc soudit. Jen by mě to mrzelo. Tak aspoň ode mě - everything will be alright, dear. :-)

3 Aggie))* Aggie))* | Web | 5. listopadu 2010 v 14:35 | Reagovat

Já... Strašně ráda bych ti napsala něco, co tě potěší. Bohužel, moje myšlenky jsou teď úplně jinde.. Děkuji za to co si mi napsala na blog. Vykouzlilo mi to úsměv na tváři. Jediný úsměv za dnešek. Co já bych dala za to být takhle posedlá angličtinou jako ty.:) Taky hledám "ochranáře" kluka, kterej mi bude prostě oporou, bude mě bránit, bude můj a nikoho jinýho. Včera mě jeden kamarád objal, jen tak. A já si uvědomila, jak moc postrádám to obejmutí klučičího, namakanýho, horkýho těla. Jenže mám bohužel smůlu. Smůlu jako nikdy, Všechno jsem si posrala. :( A neboj, všechno bude určitě jako dřív. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama