Feel free to run and hide. I'll find you anywhere.

25. listopadu 2010 v 15:38 | Ljo C. |  Ljo C.
Samozřejmě. Takhle to chodí. Člověk taky nemůže mít všechno. To každopádně.
Nemůžu být chvíli šťastná, v pohodě a v klidu. Musí mi odejít zdraví. Jasně! Aargh!
Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Ještě včera odpoledne jsem se smála, běhala s dětima venku a válela se s kamarádkama po stole a večer mě začala bolet hlava. To je v pohodě, říkám si, z toho se vyspím. Ráno je to ale horší. Fajn, nepůjdu na tělák. Jenže na angličtině jsem málem umřela - hlava se mi motala jak na kolotoči, hučelo mi v uších, kašlala jsem, balanc ještě horší než obvykle. Takže jsem se musela sebrat, odkráčet domů, koupit Strepsils, vymačkat pomeranče, uvařit čaj a s haldou kapesníků a notebookem lehnout do postele.
Ano, štve mě to. Už nejsem to malé dítě, kterému vyhovovalo volno. Teda vyhovuje mi, ale co to ostatní? Měla jsem jít za babičkou, na angličtinu, zítra na nácvik na hudební soutěž, vidět se s Ním, jít na Mary Poppins, v sobotu jet na výlet a pak jít na HP7... A to dohánění učiva! Snad budu už v pondělí v pohodě natolik, abych mohla vyrazit do ulic.

Tohle píšu jen abyste věděli, že se tu budu pár dní motat hodně často a asi zkusím i sesmolit nějakou tu povídku, takže kdybyste dostali chuť přijít (i když to není pravděpodobné), jste vítáni :)
xoxo Ljo C.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Clarett Clarett | Web | 25. listopadu 2010 v 17:59 | Reagovat

Hned na začátek - strašně se mi líbí anglické... spojení (?) "feel free". Nevím, z čeho to mám, asi z YouTube, nebo co "feel free to comment the video". :) Je to tak úžasně jednoduché a přitom to zní krásně.
Nemoc ti nezávidím - já jsem ráda, že jsem z toho jakž takž venku. Do školy chodím, ale pořád se mi stává, že přestanu mluvit nebo špatně slyším. :-D Brzo se uzdrav! Já se na Harryho chystám taky! :D

2 "Emm.. *(:" "Emm.. *(:" | Web | 26. listopadu 2010 v 13:12 | Reagovat

To víš, že mám chuť přijít. :) Já doma byla fakt jen jeden den, protože do školy prostě nutně musím chodit. Nevím jak bych to pak doháněla. :D Koukám že, je to všude stejný. Taky jsem ležela zabalená v dece u notebooku, občas u něj usla, ale vtipný bylo jak se kolem mě pořád povalovaly kapesníky. Já je nestíhala vyhazovat. :D Tak jsem to pak vyřídila po svým. Igelitku k posteli. :D A byla plná. :D Ty máš aspoň nějaký ty prášky, já neměla nic - dočista nic. :D Všechno u nás bylo prázdný. A já neměla odvahu v tom stavu někam jít. :D

Jinak to o těch chlapcích je prostě pravda. A to jsem tomu dřív nechtěla věřit.. :D

Brzo se uzdrav. ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama