The Christmas spirit is not around you. It's IN you.

21. prosince 2010 v 19:48 | Ljo C. |  Ljo C.
Taková menší pauza, že? Nikomu neuškodí být trochu víc venku, trochu víc si užívat s přáteli a trochu méně sedět u učení a u počítače.
Napadlo vás někdy, jak strašně se nevážíme našeho zdraví? Protože mě ne. Do letošního léta. Od konce května do konce října jsem měla pořád dokola zánět močového měchýře. Pak jsem to konečně vyléčila. Chvíli jsem hodně pila, jedla brusinky,... Ale brzo jsem na to zapomněla a litrovka byla prostě moc těžká na to, abych ji tahala do školy. Listopad byl skvělý. Byla jsem zdravá. Tedy až na kašel. Ale radši kašel než tohle. A samozřejmě - zase se mi to vymstilo. Už zase chodím často na záchod. Je to možný? Jsem vážně až TAK blbá? Jen se teď modlím, aby to prostě přestalo... Ale asi ne. Už jsem dnes ráno byla u doktorky kvůli tomu a taky kvůli vytrvalému chrapotu a kašli. Mluvím jako postavička z animáku :D No řekněme, že jsem prostě pitomá a šlus.

Vánoce za dveřmi, zima jako v bedně tekutého dusíku, vítr fouká tak, jako kdyby si potřeboval léčit nějaké komplexy. Kdo ví, snad budeme mít bílé svátky.

O víkendu jsem byla se skautíkama na Vánočňáku. Děti, ah, to bylo tak... No úžasné. Tak jsem se nebavila už hodně dlouho. V hlavě jsem měla čisto a v srdci... jak to říct... prostě lásku. Kam se člověk podíval, někdo se smál, někdo zpíval, někdo svíral něčí dlaň, někdo sprdával malé dítě, někdo ječel jako to malé dítě... V sobotu večer jsem seděla v temné místnosti osvětlené jen světlem svíček přání, vedle mě seděla z jedné strany sestřenka, z druhé skvělá kamarádka, pode mnou se uvelebil můj přítel a všude kolem byli lidi, které mám ráda. V té chvíli jsem se cítila úplná. To byly pro mě ty pravé Vánoce. Kdybych je neměla, pravděpodobně bych teď už ležela studená v kovové krabici s papírkem na palci. A noc po rozdávání dárků... Nemůžu říct, že nebyla zajímavá :D Buď jsem se smála nebo jsem něco mlela nebo... jsem měla zaměstnanou pusu někde jinde. A nemyslete hned na prasárny, mohla jsem taky třeba jíst, že? :D
O to víc mě bolí, že tohle byla na rok jediná akce, kde je všechny uvidím. Prostě na tábor se pojede odděleně - dva holčičí oddíly dohromady (kde jsem i já) a zbytek spolu. Říkáte si - a v čem je problém? Je v tom, že ten druhej oddíl sakra nemám ráda a jen představa, že budu jen s nima dva týdny, zatímco se někde jinde baví moji milovaní kamarádi, mě zabíjí. Ah! Samozřejmě se nás, těch, kdo drží oddíl v chodu, nikdo na nic neptal. ZASE! Proč?! Zkusím ještě překecat vedení. A jestli to nepůjde, půjdu vést k oddílu, který je aspoň trochu inteligentní. Tak. Sice mě to bude mrzet a oni mi budou nadávat... Ale co už. Prostě s nima nepojedu. A basta pudli.

A co vy? Podělte, zase po dlouhé době poslouchám :)
Ljo C. ☼
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Angelot :* Angelot :* | Web | 23. prosince 2010 v 14:12 | Reagovat

Tebe prostě baví být nemocná, přiznej to!
Achjo, co nejdřív se zase uzdrav!
Ale chtěla bych tě slyšet mluvit :D

Jsem ráda, že sis ten víkend tak užila a cítila se tak skvěle :) Kéž by ses takhle cítila častěji :) Asi zavedeme Vánoce každej měsíc :D

A s tím táborem se to vyřeší :) Ty to zmákneš :D :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama