Písmenka

Čekání

1. prosince 2010 v 17:46 | Ljo C.
Mám takovou věc. Kdo ví, co to je. Krátké, oddechové, zábleskové. Inspirováno sněhem a pocitem bezpečí a sounáležitosti. Také se mi zdá, že to hezky doplňuje atmosféru prvního prosince. Když už musím trčet doma a na tu krásu koukat jen z okna a kašlat si do rytmu... Za tu "povídku" může Clarett, která mi představila Last Time by Moonlight od Enyi. Je nádherná, zimní a sněhová. Kdyby někoho zajímalo, co mě inspirovalo, máte to tu. Můžete si to pustit s příběhem, myslím, že by to to mohlo hezky doplnit. Doufám, že se vám bude líbit.

Jediná hvězda - Pro smutek tu není místo

27. listopadu 2010 v 11:46 | Ljo C.
Už je to hodně dlouho, co jsem něco psala. Vážně. Od té doby, co jsem něco aktivně psala, uběhly celé měsíce. A o prázdninách se mi v hlavě začal rodit nápad. Tak jsem ho hodila na papír. Byl to jenom kratičký prolog, který mi nabízel spoustu možností, jak příběh dál utvářet. A před dvěma týdny mě to popadlo a já tohle napsala. A před týdnem další kratičkou kapitolku. Takže jsou dvě a to mi jako záruka, že se mi snad povede pokračovat, stačí. Možná teď dělám chybu, když to zveřejňuji. Možná se vám to nebude líbit. Možná že mi dojdou nápady. Kdo ví. Každopádně mi to na jednu stranu přijde dobré, na druhou divné, moc dětinské, moc černobílé, moc... ale to je na vás, abyste posoudili. Jestli si to vůbec přečtete, je to vážně dlouhé. Poděkování patří Clar za nápad s irskými jmény a znovu Clar a Ang, že mě podporují ♥
A stejně si stojím za tím, že to nemá cenu...

''To"

12. listopadu 2010 v 23:34 | Ljo C.
candles is cave
Dneska, drahé moje, nemám nějak náladu nic přidávat. Ne, že bych měla špatnou náladu - naopak, mám skvělou. Jen se na to necítím. Tak tu máte básničku, kterou jsem složila dneska ve škole. Je divná, já to vím. Hodně kritiky bude, to taky vím. Jenom ale chci, abyste viděli, že moje pokusy něco splácat dopadají dost často takhle příšerně... Vůbec 'to' nemá název, takže tomu budu pracovně říkat 'To' a vy to pochopíte.

 
 

Reklama